Jdi na obsah Jdi na menu
 


Peklo

 

  V tomto článku se zaměřím na otázku pekla a s tím spojený trest pro lidstvo za jejich hříchy. Takto to ti duchovní fláterníci vtloukají lidem do hlavy, „ Buď hodný a poslušný, nebo skončíš v pekle.“

  Nikdo se nepozastaví nad nesmyslností těchto slov a v podstatě všichni přijímají myšlenku, že peklo jako takové opravdu existuje. Nikdo nevidí rozpor od toho, za co peklo lidé považují a za tresty, které hříšníky, vrahy, a jiné bestie čekají po jejich smrti právě v pekle.

  Všude slyšíme, že peklo je dílem Ďábla-Satana, který toto peklo stvořil, aby trestal duše po vystoupení z těla.

Ďábel sám je nejvyšší zlo pro člověka, o tom není pochyb. Ďábel, který má v současném světě převahu, vytváří násilí, války, vraždy a další a další skutečnosti, ve kterých světelný člověk nemůže žít. Má své pomocníky nejen v řadách svých, ale také v řadách lidských. Ti všichni konají vše pod jeho energií, jsou ovládáni, programováni.

  Všimněte si, že píši o Ďáblu, Satanovi, ale ne o Luciferovi, Světlonošovi.  Toto jsou totiž dvě silně odlišné energie a hodnoty. Ďábel a Satan, kterým patří peklo, byli vytvořeni lidmi, jejich strachem a představivostí, Lucifer tedy Světlonoš je skutečná boží bytost.

   Když si vezmeme peklo a Satana, a k tomu přidáme zlé duše, které se prohřešily, nedává smysl trest, Satan přeci nebude trestat své pomocníky, kteří šíří zlo, kteří mu pomáhají a stávají se jedním z jeho posluhovačů. Naopak, kdyby tyto duše přišly do pekla, byly by uctívány jako hrdinové. Tak že vše je jen a jen program strachu, který vytvořil člověk svou vizí. Tím nechci říci, že peklo není skutečné.

  Vše co člověk tvoří svou myšlenkou, slovem, představivostí a silou energie, vše dostává tvar a sílu a stává se samostatným existujícím útvarem ve čtvrté dimenzi. Takto vzniklo i peklo. Existuje ve čtvrté dimenzi a opravdu přitahuje duše, které nežily svůj život podle božích přikázání, ale není to, že by to stvořil Bůh, ale je to tím, že si to stvořil člověk. Člověk, který chtěl mít nad ostatními moc a sílu, chtěl ovládat a vládnout. On sám ve své představivosti stvořil místo trestu nejen pro sebe ale i pro druhé. K této myšlence se přidávali další a další, kteří ji posilovali a v podstatě i ti, kteří uvěřili. I oni dávali tomuto stvořenému peklu sílu a řád.

  Pokud se člověk ztotožní s touto myšlenkou, s tímto programem, stává se součástí, proto, když někdo prožívá klinickou smrt, může se dostat na práh pekla, protože v podvědomí je s ním spojen svým strachem.

Ti, kteří se s peklem ztotožní, v něm uvíznou navěky, připoutá je k peklu jejich víra a pocit provinění.

  Nejvíce straší peklem Církev, moc dobře ví, co na lidi platí, chytá je do lživých obrazů a vytváří jim v duších zmatek. Lidé vůbec netuší, co se pod touto manipulací ukrývá. Ze strachu se dají na víru v Ježíše Krista, kterého Církev zavrhuje a neuznává.

  Lidé mají zavřené oči a jejich strach je tak mocný, že dokáží udělat cokoli, aby se ho zbavili, a vůbec netuší, že jim byl násilím vložen do podvědomí.

 

  Lucifer tedy Světlonoš je Archanděl, který se stal obětí. Vše jsem napsala ve své knize – Hlubina pravdy- je tam vše, o čem člověk neví. Lucifer je nepřítelem všech světelných bytostí, celých nebes a dalších řádů. Nemá však s peklem nic společného.

 

  Je spodivem, že lidé mají z pekla strach a přesto se nesnaží změnit svůj postoj k životu. Nechají se strhnout do proudu zla, přetvářek, nenávisti, závisti, a dalších fyzických skutků, které jsou v rozporu s láskyplným životem.  Ne všichni ale mají šanci na proměnu, protože se stali oběťmi těchto satanských energií, rituálů, a ti již mají svou cestu do světla uzavřenou. Nejsou to lidé, kterými bychom měli opovrhovat, jsou to

politováníhodné duše, které se nechali zlákat penězi a lesklým pozlátkem bohatství. Tito lidé nejsou šťastni, žijí na pokraji psychických zhroucení a pomalu přichází o všechno. Dostávají se do majetných problémů, dluhů, přestože mají tolik peněz, jsou stále v dluzích, jejich rodinné životy nejsou naplněny láskou, ale jen majetnickou energií.

  Je třeba, aby lidé věděli o uměle vytvořeném peklu, aby se dokázali od něho oprostit i od svého strachu. Je třeba, aby si nenechali do sebe programovat nesmyslné příběhy o pekle a lidském trestu. Každý člověk žije tak, jak žije, prochází svým osudem, podle vlastních zákonů, které si ustanovil, a nikdo nemá právo do jeho cesty zasahovat, a už vůbec ne, vzbuzovat v něm strach.

  Pokud dostanete strach, a je jedno z čeho bude pramenit, vždy se snažte nejprve pochopit celou situaci, a najděte v ní to dobré byť by to byla jen nepatrná jiskřička, jen nepatrné světýlko. Pokud situaci pochopíte, vždy se plamínek opět rozhoří do plamene velkého.

  Strach je důležitou součástí lidského života, ale musí to být zdravý strach ne chorobný. Zdravý strach je přítel, chorobný strach je zkáza.

7-5805-peklo_.jpgstiahnut--1-.jpg