Jdi na obsah Jdi na menu
 


LETNÍ PODVEČER

0320a713f590fe8c1c35b21a880fffe2.jpg

Je letní podvečer, sluníčko končí svoji pouť a ukládá se tiše k spánku

Obloha, ta se zbarvila rudě od červánků, jakoby na ní vykvet rudý květ, je jako oheň temný, žhavý, rozprostírá se po obloze a zaplavuje celý svět.

  A já se dívám a je mi dobře v té nádheře, vánek mi čechrá zvlněné kadeře, krajem se rozhostil mír, závratná svoboda, zatoužila jsem ji mít a možná bych se nestyděla, ptákům křídla uloupit.

0d27193172d473109f695186c31c9644.jpg

Loudila jsem na labutích, aby mi půjčily křídla, zakroužily mi nad hlavou, ale ani jedna se po mě neohlídla, neměla jsem jim to za zlé, jenom jsem trochu posmutněla, když přelétaly nad krajem, jen labutí píseň z dálky zněla.

5f8fd477613d0617c91058b81d1efd65.jpg

 Zůstala jsem v tom božím chrámu sama, sama se svým srdcem, se svými pocity, možná smutná i trochu uplakaná, ale pyšná, pyšná na tento svět, na tento malý ráj, který by nám mohl každý závidět.

  A tak tu stojím v tom posvátném tichu a sama se zpovídám ze svých hříchů, místo vody svěcené, poslouží mi šťáva z vonných květů, a vítr moje rozřešení, roznese do dálných světů.

04168d650d0b64f75429076173603576.jpg

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář